Nevím totiž jak vy, ale já Velikonoce nedodržuji v tom klasickém slova smyslu. Ráda sice ozdobím kupu vajíček, upeču mazance a připravím výzdobu, ale to je tak všechno. Otevírání známým či koledníkům není moje představa Velikonoc. Takže jsme si hned z rána sbalili saky paky a jeli na výlet. Pro nás to byl klasický rodinný výlet s deseti členy, ale pro naše psího miláčka, to bylo překvapení v podobě celodenního výletu, z čehož byl ještě včera unavený, ale také setkání s dalším stafordem, jako je on sám. A nesmím zapomenout, že to byla také první jízda v autě, kde musel sedět vzadu. Moc se netvářil :)
Naše kolona vyjela směr Rokytnice v Orlických horách, kde jsem byla jako malá. A dodnes si to pamatuju. Vzpomínka na rohlík s hořčicí, kde byli mravenci, se nezapomíná. Cestou jsme zastavili ve vesničce, která byla těsně před našim cílem a potkali se zde s dalšími příbuznými. Zastávka byla nutná, protože jejich staford,Karel, okamžitě vyskočil z auta okýnkem, protože se chtěl vítat. No a náš malý Bilbouš naopak štěkal u okna, že si chce hrát. Tak jsme vypustili Krakena z auta. Nečekali jsme až takové živé hraní, v autě si pak s radostí utřel svůj oslintaný obličej do sedačky. Paráda.


Nakonec jsme u ohně vydrželi asi do tří hodin. Vše jsme po sobě uklidili a šli se ještě trochu projít, než pojedeme domů. Nakonec jsme se zase rozdělili a naše menší kolonka jela zakončit náš výlet na rozhlednu Lázek. Sice již nefunguje a teď je v katastrofálním stavu, ale výhled je stále úžasný.
Jak jsem již psala, výlet to byl parádní a chudák Bilbo dospával čerstvý vzduch skoro den a půl :)
No a jaké byly vaše Velikonoce :)

Krásné napsané. Čte se to samo. :-)
OdpovědětVymazatDěkuju moc :))
Vymazat