Život štěněte - 8 týdnů

Každý kdo měl kdy mazlíčka, určitě zná ten pocit, kdy si ho odváží poprvé v náručí a celou cestu si říká, jaké to asi tak bude. Nám (mně a přítelovi) se tohle dělo teprve nedávno. 23. ledna jsme si odváželi našeho prvního společného mazlíčka. Stafordšírského bultíka, kterého jsme pojmenovali Bilbo. Jak určitě poznáte, fanoušci Pána prstenů a Hobita se nezapřou :) 

 

Ze začátku to vypadalo na krásnou symbiózu, kdy jeden druhého nebudeme ani trochu zlobit. Snažil se čůrat na noviny, začínal slyšet na své jméno a dokonce se začínal učit pár povelů. Ano, vážně to vypadalo až příliš dokonale a jednoduše. 

Čas nám ale pomalu plynul a náš milovaný Bilboušek začal vytahovat drápky a poznávat svět kolem sebe. Můžu vám říci, že v tomto období jsem někdy měla chuť i vraždit všechny okolo a někdy zase naopak se nemohla přestat smát. Ale to k výchově štěněte prostě patří a nevyměnila bych ho za nic na světě.
Z počátku to vypadalo naprosto nevinně. Bilboušek se hrozně rád vítá s ostatními lidmi. Brali jsme to jako projev aktivního a spokojeného pejska. Jenomže časem to došlo až do takových extrémů, že na procházce odmítal chodit dál, dokud se v blízkosti objevil další člověk. Prostě jen seděl a vrtěl ocasem, jestli ho třeba někdo nepohladí. Díky za to, že i tohle nám pomalu mizí :D

Další následovala puberta a učůrávání při vítání a radosti. Doma nám to zas tak nevadilo, ale rozhodně jsme nebyli nadšení. Horší to pak bylo při návštěvě veterináře minulý týden, kdy radostí z toho, že vidí zase pana doktora (přestože měl v ruce injekci na další očkování) a radostí to tam prostě ,, pochcal". Štěstí je, že je náš pan veterinář kliďas a ještě se tomu zasmál.
 Poslední a nedávný šok nás čekal při návratu do bytu. Bilboušek byl pouze necelou hodinku sám a já po otevření dveří šla málem do mdlob.  Však se podívejte sami co za takovou chvilinku udělal.

Všechny věci jsem předem uklidila z jeho dosahu ale jak vidět, překážky nejsou problém. Aspoň tohle je celá panička.

No na závěr bych jen dodala, že teď se naučil vyskakovat na postel a stůl takže si myslím, že brzy se tu zase další článek o Bilbouškovi objeví. :)

 
A co vy?
Také máte takové zkušenosti se svými mazlíčky ?